Říjen 2017

Štěstí přeje připraveným aneb začínáme s vánočním úklidem.

31. října 2017 v 14:03 | maminaklaris |  Na slovíčko s Debbie C.
Ahojky, do Vánoc nám zbývá přesně 53 dní, takže jsem si řekla, že bych pomalu mohla začít s velkým úklidem celého bytu. Postupuji pomalu a systematicky. Zatím jsem stihla probrat pár skříní a botník. Popravdě jsem se stím letos opravdu nepářu a do světa putuje de facto všechno, co už nepotřebujeme nebo je u nás nadbytečné. Paradoxně jsem si mysela, že mám hodně bot, ale to byl jeden velký omyl. V manželově poličce jsem našla asi milión tenisek, které už neměl na noze asi tísíc let (ať už rozbité nebo nerozbité). Ve zkratce řeknu, že už doma nejsou a na jaře si bude manžel muset pořídit nějaké nové.

Ovšem to není ani zdaleka tak zajímavé jako úklid dětského pokojíčku. Nevěřili byste, co všechno se při lze při takové velké akci ZET najít. Jeden by neřekl, že máme doma tolik druhů kostek, puzzlí, omalovánek, knížek a plyšáků, takže jsem to všechno vysypala na zem a roztřídila do regálku. Do diáře jsem si později musela připsat poznámku, že příští rok vyslat všechny členy rodiny někam na výlet a až potom se do podobných akcí pouštět. Co vám budu povídat. Miky má prostě asi jiný pohled na věc, takže mi všechny věci začal přerovnávat podle jeho systému. Nakonec jsme to nějak dali dohromady, ale opravdu nebudu lhát, když řekne, že jsem si fakt mákla.

Další na řadu přišla kuchyň. Opravdu nevím, kde se v šuplíku s vařečkama vzaly kostky. No nic, příště si to budu muset více pohlídat. Jestli vám můžu dat tip, tak trouba se nejlépe čistí pomocí kypřícího prášku. Zkrátka a dobře ho nasypete na dno trouby, kterou na půl hoďky zapnete na plný výkon. Po půl hoďce to vypněte a nechte vychladnout. Pak už stačí jenom setřít mokrým hadrem. Bez námahy vám to pomůže odstranit snad každou připečeninu.

Ještě nemám hotovo úplně všechno. Stále se nemůžu dokopat v to, abych vlezla na okna, ale myslím, že to bude bohatě stačit až před první adventní nedělí a tím, že je pak jednim vrzem hned i nazdobím.

Nebudu vám lhát, s dětmi je ten úklid poněkud pracnější. Miky se snaží pomáhat, ale paradoxně mi pomáhá akorát tak do hrobu. No i tak je to malý šikulka. Do Vánoc zbývá ještě relativně dost času, ale jak se říká, štěstí přeje připraveným.

Krásný zbytek úterý.

O tom, jak jsem přestala ,,existovat"

28. října 2017 v 6:28 | maminaklaris |  Teď mám slovo já!
Ahojky, jak už určitě víte, tak jsem před nějakou dobou smalaza svůj facebookový profil, plus to ještě něvíte, že už mě nenajdete ani na instagramu. Vedlo mě k tomu hned několik důvodů. Dnešní doba je zlá a já už nekopu jenom sama za sebe, ale taky za svou rodinu. Uvědomila jsem si, že nechci, aby se můj život točil kolem různých sociálních síťí. Nechci, aby první věc, kterou jsem ráno udělala bylo to, že jsem sjela facebook, instagram a podobné stránky.

Trendem dnešní doby je sdílet. Sdílet fotku toho, co jíte, sdílet v kolik chodíte spát a taky jaké máte krásné nové povlečení. Znám dokonce takové extrémy, kteří sdílí i fakt, že jdou vykonat potřebu... Co na to říct, prostě nechci být taková.

Nechci si chatovat. Chci si sednout a povídat si. Problém dnešní doby je komunikace. Lidé si už neumějí povídat. Žijou si ve svém vlastním malém vesmíru, kde planety tvoří sociální sítě. Já tak žít nechci.

Pro názornost si představte tramvaj. Ne, nezbláznila jsem se. Když nastoupíte do tramvaje, tak uvdíte, že téměř každý si žije ve svém malém světě. Téměř všechny oči se upírají na obrazovku mobilních telefonu. Aby se kontakt s planetou Zemí přerušil ještě efektivněji bývá jejich malý virtuální vesmír doplněný ještě o dráty do uší. A tak se tady žije.

Druhá věc je takzvaný ,,Velký bratr". Hodně konspiračních teorií tvrdí, že je každý z nás sledován, ať už vládou, googlem... Prostě, podle mě neexistuje pitomější nápad, než práci takovým případným organizacím ulehčit a naservírovat jim o sobě co nejvíce informací.

Možná si o mě myslete, že jsem divná, ale už nějakou dobu žiju bez facebooku a je upřímně opravdu lépe. Nechci, aby si děti pamatovaly, že jsem na ně neměla čas. Je mi jasné, že jsem asi teď přestala ,,existovat", ale já ani nechci ,,existovat".

Zkuste se nad tímto tématem alespoň zamyslet...

Velké změny.

22. října 2017 v 18:24 | maminaklaris |  Teď mám slovo já!
Krásný nedělní večer, vůbec netuším, jestli můj blog ještě někdo čte. Hodně jsem přemýšlela nad tím, jestli ještě někdy začnu blogovat. Na jedné straně to byl vždycky jeden ze způsobů, který mi pomáhal se zbavit se stresu a do jisté míry to byl také způsob, jak se seberealizovat. Na druhé straně stojí fakt, že způsob, kterým jsem do téhle chvíle blog vedla byl přece jenom velký zásah do mého soukromého života. Už tady nejde jenom o mou maličkost, ale taky o mého manžela a děti, takže jsem se před časem rozhodla, že v blogování nechci pokračovat.

Avšak po čase mi psaní přece jenom chybělo, takže jsem se rozhodla blog obnovit. Velkou novinkou je fakt, že jsem si zrušila jak můj osobní, tak i blogový facebookový profil. Funkční zůstal pouze můj osobní instagram. Proč jsem se tak rozhodla? Chci se tak trošku vrátit ke kořenům blogování, kdy každý blog neměl další facebook, instagram či twitter. Jsem blogerka ze staré dobré školy.

Abych k Vám byla maximálně upřímná, tak ještě nevím, jak bude moje další tvorba vypadat, ale chtěla bych tomu dát volný průběh. Doufám, že svým rozhodnutím nikoho nepohorším a snad mě pochopíte.

Vaše maminaklaris.

Tamagotchi slaví návrat.

15. října 2017 v 19:15 | maminaklaris |  Recenze
Ahojky, před nějakou dobou jsem dostala možnost napsat recenzi na zboží z eshopu postovnezdarma.cz . Rozhodně to pro mě byla zajímavá příležist, která sebou přinášelo novou zkušenost, takže jsem se rozhodla vyzkoušet jedno z nabízeného zboží.

Tamagotchi, hračka mého dětství. Hračka všech dětí, které se narodily v devadesátých letech minulého století. A o co vlastně jde?

Tamagotchi první řady vyrobků, které nabízí možnost mít vlastního virtuálního mazlíčka. V dávné době dinosarů, když ještě nebyly inteligentní mobily se nejrůznějšími aplikacemi, bylo právě tamagotchi číslo jedna pro nás všechny, kteří jsme doma nemohli mít třeba pejska.

Jestli něco hodnotím kladně, tak fakt, že zboží je z eshopu dodáno v celku krátké době. V mém případě se jednalo o dva týdny. Své tamagotchi si můžete vybrat hned z několika barevných variant, přičemž já jsem si zvolila červeno modou variantu. Dalším plusem je velký výběr ze zvěřince virtuálních mazlíčků. Přes obyčejná zvířata až po malé mimozemšťany. Mezi námi, tohle tamagotchi nabízí tak velký výběr, že jsem měla až problém si nějakého mazlíčka vybrat. Co taky velmi oceňuji, tak je možnost připnot si své zvířatko třeba na klíče. To umožňuje mít ho všude sebou. Tamagotchi je super nápad na retro dárek.


Jako malé mínus je fakt, že tamagotchi by si podle mého názoru zasloužilo maličko více zabalit. Přišlo v plastovém sáčku, který byl ve větším papírovém sáčku. Další zápor jsou, alespoň v mém případě, slabé baterie, které jsem musela po dvou dnech provozu nechat vyměnit.



Klady

+ Výběr hned z několika barevných variant.

+ Krátká doba dodání.

+ Velký výběr z databáze mazlíčků.

+ Skvělý tip na retro dárek.


Zápory

- Nedostatečné balení výrobku.

- Slabé původní baterie.