Duben 2015

11. TT aneb Kryšpínova rajčatová manie.

26. dubna 2015 v 7:51 | Debbie C. |  Babytime aneb slasti a strasti mateřství
Ahojky, je tady konec dubna a já jsem Vám zase chtěla povýpravět o malé fazolce. Možná že jste četli můj předchozí článek ze 7. TT a jestli, tak to najdete ZDE. A abych to uvedla na pravou míru a každý se mě neptal na potkání nebo mi nepsal, ano, opravdu čekáme s manželem miminko. Smějící se Není to žádný vtip, ale holý fakt.

Tak právě teď se nacházím na pomezí 11. a 12. TT a hodně se říká, že v tomhle období by se měl můj život dostávat do starých kolejí. Myslím to v tom stylu, že už bych neměla být tak unavená a měly by ustupovat i těhotenské nevolnosti, což je trošku vtipné, protože se prvě teď s jednou potýkám. Je sice pravdou, že už to není tak hrozné jako na začátku, ale i tak si připadám jako obí nafouklá masová kulička. Co se týče unavy, tak je to semnou v průběhu dne jako na houpačce. Chvilku fajn a pak si musím jít lehnout. Tak to snad už bude lepší, nechme se překvapit.

Dokonce už jsem dostala pár věcí na mimčo, takže určitě nezapoměňte sledovat můj INSTAGRAM, kde u dneska dám fotečky pár věcí. Zatím tedy ještě samá žlutá a zelená barvička, ale snad za měsíc budeme vědět víc. Dokonce jsme se shodli jaké pohlaví bychom chtěli, tak zkuste do komentářů dole hádat, případně můžete přidat i nějaký typ na jméno pro chlapečky i holčičku.

Momentálně mám nahoře tři kila, a už teď brečím, že jsem hrozný tlusťoch. Ono jde spíš o to, jak se teď citím. Tohle dám asi jenom jednou. Mlčící


Co mě teda ale postihlo, tak jsou těhotenské chutě. Můžu rajčata v jakékoliv podobě. Ondra už ze mě šílí a dokonce mi řekl, že když ještě jednou uvařím špagety na oběd, tak mě zaškrtí. Smějící se Takže jsem to vyřešila geniálním způsobem. Vařím si menší kotlík pro sebe a mám ho v lednici, takže si to už pak jenom sehřeju a dobrý, plus náš štastný tatínek si dál libuje v jídlech všeho druhu. Mezi má TOP jídla dalé patří rajčatkový salát, capresse, chlebík s rajčátkem a rajskou cibulkou. Moje zavislost na rajčatech dokonce dospěla do takové fáze, že jsem si je dokonce vysela do truhlíku na balkoně. Jinak u mě celkem frčí čokoláda a pomerančky.

Vtipné je, jak mi ze všeho začíná koukat bříško, takže chodím a říkám, že jsem pivař a to je pivní bříško.

Můj malý bráška v tom má jasno, bude to Kryšpín. Smějící se

Tak se zase mějte, všichni, ať už jste maminy, v očekávání, snažilky, nebo jenom tak čtete. Slibuji, že se zase za nějaký čas ozvu a přinesu nálož novinek.

S pozdravem,
Debbie C.


Potkal Brežněv fitnessmozka a wifimaničku.

25. dubna 2015 v 7:54 | Debbie C. |  Teď mám slovo já!
Ahojky, Když se tak v poslední době rozhlížím kolem sebe, tak se mi zdá, že dnešní děvčata jsou všechny dělané jako přes kopírák. Dneska budu opět rýpat, ale nemůžu si to odpustit. Zkrátka jsem malý rýpala. Teď však, bez dalších zbytečných slov, se pojďme vrhnout na hlavní myšlenku dneška.

Čtecí choutky #4

24. dubna 2015 v 9:22 | Debbie C. |  Recenze
Ahojky,jak už jste si mohli všimnout, dnešní článek patří asi po milionu let do kategorie čtecí choutky. Řekněme, že se toho teď kolem mě dělo tolik, že jsem tak nějak ještě nestíhala číst, ale dost bylo výmluv. Chyťte si klobrci a začínáme.

Tentokrát se budeme věnovat knize americké spisovatelky Jodi Picoultové. Mnozí už tuší, že řeč bude o její fantastické knize Vypravěčka, která u nás vyšla vloni, tuším, že to bylo v listopadu.

V podstatě mě už jenom anotace uchvátila natolik, že jsem při každé náštěvě knihkupectví tuhle knížku musela vidět a prolistovat. Řekněme, že si toho jedna osůbka všimla, a tak jí Debbie dostala k Vánocům.

Když tak nad tím přemyšlím, je celkem těýké určit, kdo je vlastně hlavní hrdina. Začněme takhle, Sage je mladá žena a pekařka, která pochází z židovské rodiny a její babička přežila holocaust. Dále tady máme Josefa Webera, což je devadesatiletý pán, který se se Sage seznamí na jednom ze terapeutickém sezení. Pak je tady samotná babička Sage, která jak už jsem se zminila je židovského původu a přežila hrůzu v koncentračním táboře Osvětim.

Sage a Josef se zakrátko spřátelí. Josef má však na Sage velmi podivné prání. Přeje si, aby mu pomohla zemřít. Začne tedy Sage vyprávět svůj příběh o tom, jak se stal nacistou a později velitelem v koncentračním táboře. Jeho příběh je doplněn i o fotografie. Sage se ovšem jeho vyprávění ani trochu nezdá. a tak tajně kontaktuje úřad pro lov válečných zločinců a navede detektiva na stopu Josefovi.

Zhruba v té dob vstupuje do příběhu Sagina babička, která po dlouhém naléhání ze strany Sage začne vyprávět svůj smutný příběh. Vypráví o životě v polském ghettu a později i o těžkém žití v Osvětimi. Vypráví také o o dvou dustojnících. Jsou to bratři a jeden velí ženskému táboru a jeden skladu. Tady se příběh bači a Josefa propojuje....

Neřeknu Vám jak, ale poté má kniha šílený spád a konec je tak šokující, že jsem si ho musela přečíst ještě jednou.

Celý děj se zakládá na třech dějových rovinách. První rovina je přítomnost. Druhou je poté dobové válečné vyprávění a třetí rovinou je fitivní upírský příběh Saginy babičky.

Kniha je perfektní a musím říct, že u mě si získala pět hvězdiček z pěti. Dlouho jsem něco nepřečetla na jeden nádech, ale od této knihy jsem se prostě nemohla odtrhnout. Za mě obrovský palec nahoru a už mě berou choutky si knihu přečíst znova.

Pac a pusu,
Debbie C.


Nálož novinek, ze kterých si (možná) sednete na zadek.

23. dubna 2015 v 17:42 | Debbie C. |  Teď mám slovo já!
Ahojky, víte co je nového? Plno věcí. Tak zaprvé máme novou pračku, takže teď peru jako o závod a moc by mě zajímalo, kdo všechno to prádlo vyžehlí. Popravdě, žehlení není mojí oblíbenou domácí prácí., ale evidetně to budu muset překousnout a dneska večer se do toho pustit.

Kdyby mi někdo ještě před rokem řekl, že tak zmaminovatím, tak bych se mu asi z hloubi duše vysmála.

Novinkou číslo DVA je, že už jsem mladá paní. Do sleduje můj INSTAGRAM, tak už to dááávno ví. Bylo to naprosto neplánované a stalo se to 18. dubna v 12:30. Prostě jsme si řekli, že není na co čekat a když už měli volný termín, tak jsme do toho praštili. Navíc jít s sedmiměsíčním břichem v září by asi taky nebylo to pravé ořechové.

Svatba proběhla více či méně tajně jenom v přítomnosti dvou svědků. tak co více si přát. Pak jsme odpoledne akorát dali vědět rodině, že to už proběhlo.


Plus jako bonus přidávám fotku kytice, kterou jsem si udělala sama a taky jednu povedenou fotku, která zachytila, jak se Ondra snaží dosáhnout vdovského důchodu a snaží se mě udusit polevkou. Mlčící



A jelikož mi teď vystřelila hadice od pračku, jdu vytírat.

Tak zatím, pac a pusu,
Debbie C.