Září 2014

Rychlolék přichází!

29. září 2014 v 8:58 | Debbie C |  Debbie C. a její DIY
Ahojky, je tady nový týden a s novým týdnem začíná můj druhý týden na vysoké. Dneska jsem začala laborkami, které bych měla zvládnout.

Jak jsem psala v pátek, vlezl na mě nějaký bacil, který jsem musela porazit prakticky přes víkend. Povedlo se (tedy, je mi alespoň lépe léčímuž jenom rýmu)! Dnes se chci s Vámi podělit o tajemství svého úspěchu....

Zázvorový čaj. To je, oč tu běží. Přesněji mě vylečil čaj z kořene zázvoru. O zázvoru se povidá, že působí antisepticky a lze z něj vařit čaj, nebo se z něj dělá limonáda, popřípadě se přidává do různých asijských jídel.

Rovněž se používá v tradičkní čínské medicíně.

Nevím, jak Vám, ale mě kořen zázvoru připomíná mandragoru z Harryho Pottera.


Receptík:

Bacile, slez!

26. září 2014 v 8:24 | Debbie C. |  Teď mám slovo já!
Ahojky, je tady zprávy, která Vás možná nepotěší, ale vlezl na mě nějaký bacil. Proto další článek výjde až v pondělí. Zatím můžete sledovat můj instagram.

S pozdravem
Debbie C.


Můj první týden na výšce.

25. září 2014 v 8:55 | Debbie C. |  Teď mám slovo já!
Ahojky, jestli uhodnete odkud teď píšu? Ten kdo si myslí, že ze školy, tak uhodl. I když mi včera skončil rozvrh hodin, tak stejně jsem teď ve škole, páč bylo třeba dodělat pár věcí. Napadlo mě, že bych Vám mohla popovídat o pár zažitcích z prvního týdne.

V pondělí jsem měla imatrikulaci, a jelikož nás dorazilo z našeho oboru šest, tak to šlo pekelně rychle. Smějící se Volali nás jmenovitě, a dotyčný vždycky vystoupil na podium, kde se dvěma prsty pravé ruky dotkl univerzitního žezla a pak si šel podat ruku s děkankou. Nebylo by to tak zlé, kdyby na podium nevodlo sedm celkem nepříjemných schodů, které představovaly jistou hrozbu. Smějící se Mě osobně bylo hej, protože jsem měla na nohou balerínky (jednou mi ta popálenina byla užitečná), ale mnoho z přítomných dívek, a né jenom z našeho oboru, mělo pekelně vysoké podpatky. Tak hlavně, že jim bylo pohodlno. Mlčící Nakonec se naše imatrikulace obešla bez obtíží a všichni jsme byli příjmutí na akademickou půdu.

Jediné mínus dne byla odporně vlezlá zima. Věřte, že není moc přájemné, když Vám fouká pod šaty. Možná jste mohli vidět na mém instagramu fotku.

V ten samý den jsem měla svou první přednášku z matiky. Učitel sympaťák, tak není co řešit. Zatím se chytám i v učivu, tak by to nemusela být taková katastrofa. Usmívající se

O dvě hodiny později mi začínalo cvičení s názvem: "Stručné základy středoškolské chemie", kde jsem se spolu s mou kamarádkou Kikinou,neuvěřitelně nudila, protože jsem asi po milionté opakovali názvosloví. Každopádně z toho píšu v pondělí test, tak mi držte palce.

V celém týdnu je pro mě nejnáročnější úterý, kdy mám dlouhou serii přednášek a cvičení. Toto úterý však bylo jiné, protože jsem jela konečně sundat obvaz z nohy. Popáleniny jsou téměř zahojeny, ale jizva zůstala....Co už.

V chemických výpočtech jsem byla vyvolaná, abych počítala u tabule. Nechci se chvástat, ale natož že jsem nevěděla vůbec, co mám počítat, tak mi rozhodně musíte dát palec hore za to, že jsem to nakonec zdárně spočítala. Usmívající se

Úterý jsem přežila bez úhony.

Ve středu krapet přituhlo. Začínala jsem seminářem z fyziky. Musím říct, že jsem z celé hodiny a půl rozuměla akorát spojky a předložky, a když jsem se dozvěděla kolik bych toho měla každý týden spočítat, tak jsem si řekla, že toza jeden kredit nestojí, a tak jsem se odhlásila. Po semináři nasledovala přednška z fyziky, která je pro mě, bohužel, povinná. Už vím, co bude můj boj. Usmívající se Následoval pohodový excel, který jsem opouštěla po dvaceti minutách. Zadaný úkol jsem měla splněný, takže nebyl důvod, tak dále zůstavat.

Včera jsem taky byla na svém prvním obědu v menze. Fotku jste taky mohli vidět na mém instagramu (co z toho vyplývá? SLEDUJTE MŮJ INSTAGRAM! Mrkající). Menzaje kapitola sama pro sebe, a proto o bloudění menzou napíšu samostatný článek alias storku z menzy. Ačkoliv jsem o tehle menze slyšela různé zvěsti, tak břísko bylo plné a to je přece nejdůležitější. Smějící se

Můj první týden proběhl celkem fajn. Akorát mám po každém dnu hlavu jako televizi, ale věřím, že je to jenom věc zvyku.

Přeji krásný den a pěkný víkend.

S pozdravem
Debbie C.


Jsem nasraná!

22. září 2014 v 17:17 | Debbie C. |  Teď mám slovo já!
Ahojky, je tady opět jeden z mých oblíbených kecacích článků, kde, ve své podstatě, solím kdekoho a dneska mi do rány přišli chlapy. Takže, čtenáři mužského pohlaví, vypněte počítač a Vy, milé dámy, si držte klobouky, začneme.

Nevím jak Vás, ale mě neuvěřitelně rozčiluje "chlapská rýmička". "Mám kašlíček.". "Bolí mě hlava."…. Blá, blá, blá… Tak nějak jim nedochází, že ženská musí fungovat i s rýmičkou a kašlíčkem, a je naprosto v pořádku, že má ženská horečky, hlavně, že je uvařená večeře.

Oni jsou přece siláci! Kecy typu: "Nebudu se voňat, jsem přece chlap!". STOP! Absolutní hovadina jsou chlapy "sparťané", jenomže to, že člověk o sebe nepečuje (nevoňá se, nemyje….) vůbec nemá co dočinění se starověkou Spartou.Dneska je ZÁKLAD hygieny být oholený, umytý, navoňaný a čistý! Takže hemzy typu: "Medvěd se taky nemyje, a jakou má sílu.", si chlapy strčte za klobouk.

Chlapy jsou tvrďáci, kteří neukáží emoce, protože by si jejich kamoši o nich mysleli, že jsou homoteplosexobuzny (nic proti homosexuálům!). Oni přece vydrží více než ženské. Hele, frajere! Zkus celý den chodit na podpatkách, a pak si pokecáme… Zkus mít každý měsíc menstruaci, kdy máte pocit, že Vám exploduje břicho, ale musíte se tvářit, že je všechno OK.

A to nemluvím o chlapské ješitnosti….

Nevím, jak Vy dámy, ale mě přijde chlap jako vtipný klaun… Kreatura. Netvrdím tady, že všichni chlapy jsou špatní, ale nemůžu si pomoct, jak tak slyším ze všech stran, že i chlapy musí uvědomit, co se hodí a co ne.

Každý chlap by si měl samozřejmě vážit své partnerky a být jí nápomocen. Hlavně by si chlapy měli uvědomit, že oni nejsou jediní na celé planetě a respektovat ženy jako sobě rovné. Nejsem žádná feministka, ale myslím si, že by si každý chlap měl uvědomit, že má doma svůj poklad, který je třeba opečovávat, jinak Vám ten poklad uteče k lepšímu majiteli.

S pozdravem,
Debbie C.

Podzim je tady aneb žně čokoholiků.

21. září 2014 v 9:28 | Debbie C. |  Debbie C. a její DIY
Ahojky, podzim je tady! Pro mě osobně předtavuje podzim krásné období plné trenčkotů, svetříků, kávy take away a samozřejmě mlsání. Usmívající se

Letos jsem objevila mlsáníčko, které snad musel vytvořit Bůh! Takže pokud jste stejný čokoholik jako já, tak rozhodně musíte ochutnat brownies.

Vznik této božské pochutiny je opředen řadou tajemství a mýtů, Proto jsem se rozhodla "zaguglovat". První legenda vyprávý o kuchaři, který chtěl udělat sušenky a náhodou přidal do těsta strašně moc čokolády (prostě těsto přečokoládoval Mlčící). Jelikož pak neměl dostatek mouky, tak těsto upekl, tak jaké bylo.

Druhý příběh vykládá o ženě, která chtěla upéct narozeninový dort, jenomže zapoměla do těsta přidat kypřící prášek a těsto se jí při pečení nezvedlo. Jelikož to byla pečlivá hospodiňka, které bylo líto nepodar vyhodit, tak jej nakrájela na malé čtverečky, které byly na pozdjší oslavě naprostou bombou.

Existuje nespočet receptů, a v podstatě se dá do browniesů, stejně tak jako do muffinů, nacpat úplně všechno. Mé srdce (a hlavně chuťové pohárky) patří jedině čokoládové klasice.

Můj receptík:

Zpátky na blogu aneb návrat ztracené ovečky.

20. září 2014 v 9:23 | Debbie C. |  Teď mám slovo já!
Ahojky, nejspíš jste si všichni mysleli, že jsem mrtvá, ale jsem zpátky. Určitě Vás bude zajímat, co způsobilo mou měsíční neaktivitu. Myslím si, že se asi nikdo z Vás nespokijí s verzí, že jsem byla unesena mimozemštany, takže budu musetkápnout božskou.

Konec srpna a začátek září byl neuvěřitelně náročný, v podstatě mám pocit, že jsem celou tu dobu byla buď v práci nebo v obchodě s mamkou, kde jsme prováděly honbu na školní pomůcky. Mlčící Avšak, nemusíte mít strach, že bych blogování pověsila na hřebík. Jsem zpátky a Vy se opět můžete těšit na nálož super-urýpaných článku alá Debbie C. Rovněž Vás čekají nové historky ( a bde jich opravdu mnoho, protože jsem právě včera nastoupila do prváku na výšce a už první den se mi dařilo. Jsem, zkrátka, šikulka!), nemluvě o pár nových recenzích, jak na kosmetiku, tak nějaké ty čtecí choutky. Plus, pokud budete chtít, se semnou podíváte pod pokličku mého vaření. Usmívající se

A co se za mou neaktivitu událo?

Tak zaprvé, konečně jsem překonala svou lenost a odnesla jsem počítač do opravny- Trošku mě tam stahli z kůže, ale hlavně, jsem zase online.

Milnulý týden mi bylo trošku horko, takže jsem se tala pacintkou popáleninového oddělení. A kdo za to může? Mimořádně není zločinec zahradník, ale na vině je horků čaj v kombinaci se skleněnou konvicí. Nemluvě o tom pocitu, když Vám mamka další den koupít hrnek s napisem: ,,Keep calm and drink tea". Díky, mami. Smějící se

Plus tedy, abych vypadala jako super-hypochondr, tak mě schvatil nějaký bacil, takže jsem celý minulý týden proležela v horečkách (no, ležela. Běžela jsem vyřídit ISIC a ODISKU Mlčící).

Na závěr tohoto vyčerpávajícího článku, se Vám chci ještě jednou omluvit za mnou neaktivitu, a slavnostně slibit (věrnost spojeným státům Mlčící), že už Vás neopustím.

Tak pac a pusu,
Vaše Debbie C.