Srpen 2014

Čtecí choutky #2

22. srpna 2014 v 18:21 | Debbie C |  Recenze
Ahojky, jsem zpátky! Moc se omlouvám za svou poslední neaktivitu. V poslední době je to se mnou jako na horské dráze. Něco se daří a něco totálně... Však Vy víte co. Smějící se Zkrátka a jednoduše, jsem teď bez počítače, ale na svou obhajobu můžu říct, že teď značně působím na instagramu. Takže pokud mě ještě nemáte všichni plné zuby, tak se tam třeba koukněte.

A co se za poslední týden událo? Tak když pominu kauflandskou manii za dušenou šunkou (10,90,- za deset dkg, no nekup to! Smějící se), tak jsme s mamkou stihli přestavět a vymalovat byt, a možná jsem darebák, ale pořád jsem ještě neodnesla počítač do opravy. Jinak jsem dočetla knihu Velký Gatsby a této knize Vám chci dneska něco říct. Čtecí choutky #2 jsou tady, tak se pojďme do toho pustit.

Velkolepou knihu Velký Gatsby napsal americký spisovatel Francis Scott Fitzgerald. Píši velkolepou, protože mě nenapadá, jak bych jinak označila toto kouzelné, avšak velmi smutně končící dílo. Abych Vám mohla říct něco o autorovi, tak Vám nejprve musím říct něco o Gatsbym.


Jay Gatsby je záhadný a bohatý chlapík, žíjicí v obrovském době a pořádající megaužasné opulentní večírky. Přestože se může zdát, že má všechno, tak mu něco chybí... Chybí mu jeho láska Daisy. Daisy je sestřenice obchodníka a cenními papíry Nicka Carrawaye (v knize se na příběh díváme právě z jeho pohledu). Na lásce Gatsbyho a Daisy by nebylo nic tak hrozného, kdyby nebyla Daisy provdaná za boháče Toma, který není taky žádný svatoušek, a vydržuje si milenku Myrtle, která je tajně nevěrrná svému mužři Georgovi. V příběhu se dále objevuje Jordan Backerová, která je přítelkyní Daisy a mezi Jordan a Nickem to celkem jiskří.


Vím je je to složitté, ale snažila jsem se Vám vypsat základní postavy. Usmívající se

Děj se pak točí kolem Gatsbyho opuletních večírků, na které chodí celé město. Ano, celý New York. V průběhu příběhu se pak ozvídáme, že Jay pořádá tyhle večírky v naději, že na něj Daisy někdy zabloudí. Zjístí, že Nick Carraway, který bydlí v domě vedle něj je bratranec jeho lásky a začne se s Nickem přátelit. Časem využije Nickova přátelství a chce se setkat s Daisy a to se také stane. Jak by se časem psalo na facebooku, Daisy a Gatsby jsou ve vztahu, le pořád se jedná o tajný vztah, o kterém ví jenom Jordan a Nick. Ovšem Tom začne něco tušit. Sám nemá čisté svědomí, protože si vydržuje sou milenku Mirtle. Jednou při obědě se Tom s Gatsbym pohadají a pravda vypluje na povrch. Vypukne obrovská hádka a Gatsby s Daisy spolu rozčílení odjíždí v autě a cestou někoho přejedou.......

Nechci Vám prozrazovat celý příběh. Věřám, že si ho chce určitě ještě někdo přečíst a nechci Vám hned vykecat, jak to skončí. Každopádně Vám tuhle knižku můžu doporučit, protože se četlo samo, a musím se přiznat, že jsem se po dobu čtení kolikrát nachytala, že více méně jsem náštěníkem Gatsbyho užasných večírku, kde šampanské teče proudem. Sám autor pocházel z bohatších poměrů a toto dílo mělo být kritikou tehdejší společnosti.

Doufám, že se Vám dnesní čtecí choutky libily, a že se mi možná podařio Vás nalákat na tuhle knihu. Usmívající se

Nezapoměňte sleovat můj facebook a instagram.

Pac a pusu,
Debbie C.

Šíleně náročný týden aneb na pláži jsem se neválela.

18. srpna 2014 v 12:20 | Debbie C |  Teď mám slovo já!
Zdravím Vás, přátelé, konečně jsem zpět, a teď už jsem celá Vaše. Co se v posledním týdnu vlastně událo? Tak zaprvé jsem měla hodně celkem náročných směn a opět se mi potvrdilo, že jejich revívrem je Kaufland a tempo je vražedné...

O kom mluvím? Důchodci!

Opět se úkazalo, že jsou to jenom vypatlaní, staří blbci(nemluvím o všech důchodcích a jinak Tě babi zdravím Smějící se). Ve středu jsem byla na výletě v Polsku. Přináším Vám dnes pár žhavých fotek, které ještě (mnohé) nebyly ani na instagramu.


Jedli jsme sendviče a kafíčkovali. nevím, jestli to o mě víte, ale jsem celkem dobrá v kavarénském poflakování. Škoda, že to není sport. Smějící se

To byl vtip....


Nakupovali jsme živé květiny a taky nějaké umělé.


Cestou jsme se stavili do Biedronky, což je něco jako náš Lidl a tam jsem si koupila....


... slavné Arizona Tea. A rozhodně dávám palec hore tomu krásnému obalu. Usmívající se


A pak jsme zase kafíčkovali, ale tentokrát už v hotelu Mercure v Ostravě.


Plus teda jako bonus přidávám nějaké to selfičko z záchodu v Mercure. Smějící se


Konečně jsem dočetla Velkého Gatsbyho, ale o tomse dozvíte v čtecích choutkách už TENHLE TÝDEN.


A jinak jsem si koupila tuhle parádní obří tužku. Smějící se


Plus tady je důkaz (fotka) našeho srpnového plenění obchodů společně s mamkou.


Byl to neuvěřitelně náročný týden a popravdě mě velmi mrzí, že jsem blog odsunula na druhou kolej. na svou obhajobu mohu říct, že toho lituji, a můžu Vám slíbit, že už se to nestane. Usmívající se pokud byste se třeba chtěli na něco zeptat, tak mi určitě napište dolů do komentářů nebo na facebook. Samozřejmě nezapoměňte sledovat můj instagram a pamatujte, že zdar a sílu najdete v sýru. Usmívající se

S pozdravem
Debbie C.

Lepší než z obchodu.

11. srpna 2014 v 16:16 | Debbie C |  Debbie C. a její DIY
Ahojky, objevila jsem parádní recept na housky, o který bych se s Vámi chtěla podělit. Ti, kteří sledují můj instagram, je už mohli vidět. Usmívající se


Tak jdeme na to. Co budeme potřebovat?

50 g másla, 220 ml vlažného mléka, lžička cukru, lžicka soli, vajíčko, 250 g hladké mouky, 250 g polohrubé mouky, 20, g kvasnic a cosik na posípání nahoru, ale nemusí být nic.

Postup: Z vlažného (ne, horkého) mléka, cukru a kvasnic si založíme kvásek. Do velké mísy přes sítko prosejeme hladkou a polohrubou mouku. K mouce přidáme roztopené máslo, lžíci soli a kvásek. Vypracujeme tuhé těsto, které necháme asi dvě hodiny kynout.

Poté si vypracujeme z těsta přibližně stejné kuličky. Každou z kuliček ještě rozdělíme na tři stejné části a z každé části vypracujeme váleče. Poté ty tři válečky nahoře spojíme a pleteme jako klasický cop. Na konci opět spojíme. Takto postupujeme i u dalších kuliček. Zapletené housky dáme na plech, vyložený pečícím papírem, a necháme ještě 20 kynout. Housky pečeme při 220°C asi 20 minut.

Tak to byl můj nověobjevený recept, doufám, že se Vám libí.

S pozdravem
Debbie C.

Cesta Ostrava-Vídeň

10. srpna 2014 v 12:01 | Debbie C |  Teď mám slovo já!
Ahojky, dnes Vám chci říct něco málo o mé cestě do Vídně a přidát pár fotek pro představu, jak to celé probíhalo. Abych to povídání nějak zahájila, tak začnu třeba tím, že mám asi sklérózu, páč jsem, já hlava děravá, zapoměla doma kosmetickou tašku s make upem, takže celá Vídeň viděla můj nenamalovaný gzychtík.



První coffee- zástavku jsme si udělali v Prostějově.



Měli tam naprosto skvěle vypadající štrudlík a já jsem si prostě řekla, že pro jednou zhřeším. Plus teda na obrázku můžete vidět cappucinko.



Z Prostějova jsme skoro-rovnou za nosem jsme se zastavili v Mikulově, kde na obloze létalo reklamní letadlo. Tak jsem Vám ho vyfotila.



Když jsme pak vyjeli z ČR, tak cestou do Vídně potkáte asi jedenmiliontřistapadesáttřitisícosmsetčtyřicetdva větrných mlýnů (a to dlouhé slovo není náražka na němčinu,a no že jsou němci a rakušané neporazitelní ve Skrebls). Smějící se



Ve Vídni byl neskutečný hic. 36°C a Vy už asi víte, jak miluji vedro. Smějící se

Co by to byl za výlet, kdybychom nevyzkoušely pravý schnitzel, ze kterého mě bere žlučník ještě dneska, ale výborný.


Cestou domů jsme to vzali přes centrum Brna, protože dálnice byla trošku ucpaná a stavili jsme se ještě na Rohlence v KFC.

Dojeli jsme přecpaní a štastní.

S pozdravem
Debbie C.

Tag Liebster Adward

10. srpna 2014 v 9:49 | Debbie C |  Teď mám slovo já!
Ahojky, dneska jsem byla nominovaná na Tag Liebster Adward a to blogerkou Mishou (JEJÍ BLOG).

Tag má čtyři podmínky: 1. Poděkuj blogerovi, který Tě nominoval.
2. Napiš 11 faktů o sobě.
3. Odpověz na 11 otázek, které jsi dostal.
4. Nominuj 11 dalších blogerů, kteří odpoví na Tvých 11 otázek.

Ještě jednou děkuji Mishe za nominaci a teď už pojďme na 11 faktů o mě.

11 faktů o mě:
1. Jsem z Ostravy, České republiky.
2. Od osmé třídy je ze mě brejloun.
3. První pusu jsem dostala v 16 letech (19. 9. 2012) Šlápnul vedle.
4. V září jdu do prváku na výšku.
5. Mám dva mladší brášky (8 a 14 let).
6. Mám ráda knížky.
7. Ve školemi nikdy nešla biola.
8. Z literatury jsem měla vždycky 1.
9. V životě jsem neměla samé jedničky na vysvědčení.
10. Neumím vyprávět vtipy.
11. Vždycky jsem chtěla být novinářka.

11 otázek od Mishi:
1. Aký štýly oblečenia preferuješ? (Hipster, Sexy, Elegancia, Swag)
Tak zrovna tahle otázka je hrozně težká. Nemám žádný vyhraněný styl oblékání. Jeden den mě můžeš vidět v šatech a na podpatcích a jínýden zase v teplákách a teniskách.

2. Čo si myslíš o handicapovaných ľuďoch?
Podle mě, jsou handikepovaní úplně normální lidi, kteři jenom neměli štestí a můžoz být stejně dobří kamarádi jako "zdraví" lidé.

3. Dokázal/a by si niekoho zabiť?
Ne, to asi vážně nedokázala. Smějící se

4. Ktoré mesto by si chcel/a navštíviť?
Paříž, Londýn.... Mé srdce však patří Ostravě.

5. Čo najradšej nakupuješ?
V poslední době knížky. Smějící se

6. Rozmýšľal/a si už na budúcnosťou? Čím by si chcela byť?
Vždycky jsem chtěla být novinářkou, ale v poslední době to vypadá, že ze mě bude chemik.

7. Prečo si si zakladal/a blog?
Trošku to souvisí s předchozí otázkou. Blog pro mě představuje určitý způsob seberealizace a plním si tak svůj novinářský sen.

8. Blogoval/a si už predtým?
Ano, ale raději bych se o tom nezmiňovala.

9. Čo by si v živote nespravi/la?
Nebodla bych kamarádovi kudlu do zad.

10. Na čo by si minul/a milión?
Netuším. Smějící se

11. Letel/a si už lietadlom? Kam?
Zatím jsem letadlem neletěla.

Mých 11 otázek pro dalších 11 blogerů:
1. Kolik je Ti let?
2. Odkud jsi?
3. Jaké jsi znamení zvěrokruhu?
4. Máš sourozence?
5. Nejoblíbenější knížka?
6. Nejoblíbenější film?
7. Největší trapas?
8. Oblíbené jídlo?
9. Nejneoblíbenější domácí práce?
10. Jméno nejlepšího kamaráda?
11. Nejoblíbenější blog?

Nominuji těhle 11 blogerů:

Čtecí choutky #1

6. srpna 2014 v 12:35 | Debbie C |  Recenze
Ahojky, dneska chci napsat článek, který tady ještě nebyl. Když jsem tenhle článek vymýšlela, tak jsem měla vážné dilema o tom, jestli se tenhle článek hodí do rubriky Teď mám slovo já, ale na druhé straně je to více či méně recenze, takže nevím, co mám teď dělat. Nakonec jsem se rozhodla tenhle článek pojmout spíše formou recenze.

Všichni jistě znáte amerického spisovatele Johna Greena.



Dost možná ho znáte a ani o tom nevíte. Jistě, je to ten autor, který napsal nezapomenutemný příběh lásky nosící krásný název: "Hvězdy nám nepřály".

Kdo by neznal tenhel absolutně silný a krásný příběh s naprosto neuvěřitelným koncem, ze kterého jsem se, osobně, léčila ještě čtrnáct dní. Jedná se o výprávění o dívce jménem Hazel Grace, která má rakovinu. Hazel začne naštevovat podpurnou skupinu, kde se setkává s lidmi s rakovinou nebo s lidmi, kteží si rakovinu prožili. Pravě zde potkává HO! Augusta, kterého rakovina stála nohu, avšak právě amputace jej zachránila. Hazel s Augustem spolu tráví čas a pomalu se do sebe zamilovávají. V průběhu příběhu spolu cestují do Amsterdamu, ale neprozradím Vám, kvůli čeho, protože kdo t četl, tak ví proč a nechci zkazit překvapení těm, kteří se knihu chystají číst. Jediné co Vám můžu říct, že v Amsterdamu příjde zlom a v tomto okamžiku přestává být knížka vtipný příběh a mění se v něco naprosto jiného. Nechte se překvapit.

Popravdě jsem asi posledních 40 stránek brečela a pořád jsem tak nějak doufala, že to dopadne jinak. Ačkoliv to dopadlo tak, jak jsem nechtěla, můžu říct, že si tahle knížka absolutně dostala moje srdce.

Hodně lidí mě teď láká na film, ale asi počkám, až to výjde na DVD a raději si to znova probrečím v rodinném kruhu. Smějící se

K tehle knížce se buduráda a ráda vracet. Okay? Okay. Usmívající se


Další z knih Johna Greena, kterou jsem četla, tak je Hledání Aljašky.

Hned co otevřete knižku Hledání Aljašky, tak Vás upotá, že knížka je rozdělená do dvou částí. Před tím a po tom. Takže můžu za sebe říct, že jsem první část knížky naprosto přeletěla, protože jsem chtela vědět co se stalo. Měla jsem určitou myšlenku a měla jsem pravdu. Smějící se Teď ale k příběhu.

Kniha je o šestnáctiletém ousiderovi Milesovi, který právě nastupuje do internátní školy a chce poznat jeho velké Možná. Culver Creek (tak e ta internátní škola jmenuje) je znám svou nevázaností a množtsvím večírků. Právě zde se Miles, který je záhy přejmenován na Válečka, seznámí se svým spolubydlícím Plukovníkem a s jeho kamarádkou Aljaškou. V řadě cigaretových a vínových dýchánků si Miles uvědomuje, že Aljašku miluje čím dál, tím více. Jenomže pak dojde k zvratu....

V knížce jsou krásně zobrazeny problémy dospívání a téma prvních lásek a zklamání.


John Green napsal i další knížky jako Paper Town a Let it Snow. Bohužel, ještě nevyšly v češtině.

Rozhodně Vám doporučuji si některou z jeho knih přečíst, opravdu to stojí z to!

S pozdravem
Debbie C.

Legalizace!

5. srpna 2014 v 15:49 | Debbie C |  TT
Ahojky, ani se mi nechce věřit, že už zase utelk celý týden a je zase týden nový. S novým týdnem přichází taky nové TT nebo-li téma týdne. Tento týden se TT nazývá: "Kouzelná země" a to bych nebyla já, kdybych si tohle téma trošku neupravila.

S pojmem kouzelná země mě napadá jedna sakra kontroverzní věc, a tou je legalizaca Marihuany v České republice.

Nejprve si pojďme říct, co vlastně ta marihuana, mariánka, ganža, travka, travička, hulní nebo skéro je. Marihuana jako droga jsou v podstatě sušené palice (květy) rostliny zvané konopí. V těchto palicích je obsažena to slavné THC, což je z chemického hlediska tetrahydrokanabinol. THC je látka, která způsobeje věci zvané "stavy". Jedná se ve své podstatě o psychoaktivní látku.

Buďme k sobě upřímní, v životě jsem marihuanu nezkusila a ani nemám potřebu jí vyzkoušet, ale příjde mi absolutně směšné, že je tato lehká droga zakázana. Musíme vzít v úvahu, že marihuana není navyková ve fyzickém slova smyslu. Dále neškodí nikomu jinému, než uživateli, což třeba v porovnání s cigaretovým kouřem je jedno bezvýznamné plus (víte jak to myslím, když říkám bezvýznamné). Neznám nikoho, kdo by si zakouřil travku, a pak byl agresivní, takže alkohol si může jít pískat. Navíc je lékařsky dokázano, že marihuana příznivě působí při léčbě Parkinsonovi a Alzheimerovi choroby nebo třeba na léčbu roztroušené sklerózy. A to jsem se zatím nezmínila o různých konopných produktech, které se sice dělají víceméně z listů konopí, ale pro větší léčebný účinek se do nic také přidavají palice.

Podle mého názoru, pokud chce někdo chce marihuanu užívat,P tak jí užívat bude, proto nevidím žádný důvod v tom, proč by to mělo být nelegální.

Často se říká, že je marihuana návyková, ale musíme si uvědomit, jak navykový je pervitin nebo kokain či heroin.

Proč vlastně tenhle článek píši k TT? Odpověď je jednoduchá. Přestože jsou "stavy" různé a zavisí na mnoha okolnostech, z pravidla uživatel dosáhne uvolnění a nachazí se ve své kouzelné zemi a svém časoprostoru.

Ať jste, stejně jako já, pro nebo proti, marihuana se uživala, užívá a jistě bude užívat, a Vy ani já s tím nic neuděláme.


Krásný den
Debbie C

Caprese. Salát, který má styl.

5. srpna 2014 v 9:40 | Debbie C |  Debbie C. a její DIY
Ahojky, včera mi jedna holčina psala, jak se dělá caprese salát, takže jsem se rozhodla dnešní článek po dlouhé době zase věnovat kuchtění. Budu moc ráda, když Vám dnešní článek bude inspirací. Samozřejmě je důležité si uvědomit, že každý kuchtí jinak, takže se nebojte zkoušet a zkoušet.

V hlavní roli dnes budou: rajčata, mozarela, bazalka, cibule nebo šalotka (prostě to, co máte doma), mletý pepř, sůl a olivový olej. V originálním receptu sice není cibule, ale dneska vařím já!

Postup: Rajčatka si omyjeme a nakrájíme na tenké kolečka (asi půl centimetru). Kolečka rajčat rozložíme na talíř. Oloupeme si cibuli a nakrájíme jí na naprosto tenoučká kolečka (čím bude cibule tenčí, tím lepší) a naskládáme na kolečka rajčat. poté si nakrájíme mozarelu. Opět kolečka. Mlčící Co se týče mozareli, tak můžete použít, jak jeden velký kus, který rozkrájíte, tak malé mozarelky, které buď můžete nechat celé nebo je třeba rozkrojíte na půlku. Tak jako předtím přidáme na talířek. Dále otrháme lístky bazalky a pokrájíme jí nožem na kousky a posypeme s ní směs na talíři. Osolíme a opepříme. Nejlepe čerstvě umletým pepřem, ale můžeme použít jakýkoliv. Nakonec zakápneme olivovým olejem.

TIP: Další super alternativou je ještě salát zakápnout troškou balzamikového octu. Salát tak získá nový rozměr. Usmívající se

Caprese je jednoduché řešení hladu v horkém dni. Osobně ho mám nejraději na večeři se skleničkou bílého vína.

Tohle je můj recept na caprese salát a Vy mi dolů do komentářů napište, jak jej děláte Vy a kdy si ho nejraději vychutnáváte.

S pozdravem
Debbie C



Čauky mňauky, lak na nehty. Ježíš, to je blbý název.

4. srpna 2014 v 16:51 | Debbie C |  Recenze
Ahojky, zdravím Vás všechny. Když jsem tak dneska projížděla tenhle blog, přišla jsem na fakt, že už pekelně dlouho nevyšla žádná recenze, proto dnešní článek zasvětíme..... RECENZI! Překvapivě. Smějící se Teď však ještě z jiného soudku. Dnes má svátek Dominik a Dominika, a protože mám hrozně moc známích s tímhle jménem, tak všem nositelům tohoto jména přeji všechno nejlepší k jmeninám. Teď už pojďme na tu recenzi.

Jedno ujsme takhle s mamkou procházely drogerku (myslím, že to byla Teta, ale ruku do ohně za to nedám), a mě v regálu strašně upoutal tenhle lak. Jak moc nejsem laková, tak ten jsem PROSTĚ chtěla.


Jedná se o lak na nehty od značky NYC (New York Color). Koupila jsem si odstín 261 s názvem Red me zhe news, přičemž by se mělo jednat o lak s dlouhou výdrží, což jsem tedy chtěla vyzkoušet, protože mi žádný lak na nehty nevydrží. Povím V8m, něco n tom bude. Sice to není těch slibovaných 10 dní, ale drží celkem dobře. Co se týče kryvosti, tak kryje ve dvou vrstvách. Barvička je taková červená s nadechem oranžové, ale na nehtech vypadá výborně.

Přiznám se, že mu v podstatě nemám co vytknout a plně splňuje mé očekávání. Možná že ho i lehce předčil se svou výdrží, protože jsem čekala, že jako u většiny laků se můžu další den s vrstavama rozloučit. Nestalo se tak. Usmívající se Vydržel 4 dny.

Co se týče ceny, tak si nejsm tak úplně jistá, kolik přesně stál, ale trouchám si cenu odhadnout na 59,- kaček. Takže za mě rozhodně palec hore!

To by bylo pro dnešek všechno. Rozhodně, až půjdete zase někdy do drogérky, tak se zastavte u stojanů značky NYC a koukněte co tam mají. Pokusím se zase brzo přijít s další recenzi, a Vy mi dolů do odkazů napište Vaše zkušenosti s tady touto značkou, nebo jaký druh recenzi by se Vám příště libil.

Pac a pusu,
Debbie C.


P.S. Přidávám fotku dnešní oblohy, nevím proč, ale připomíná mi to tu nesnesitelnou, starou strigu. S vyplazeným jazykem


Článek o ničem, takže ho ani nečtěte.

1. srpna 2014 v 9:03 | Debbie C |  Teď mám slovo já!
Ahojky, máme tady nový měsíc. Vím, že jsem v červenci moc nepříspívala, za co se Vám moc omlouvám, a věřím, že tento mesíc to bude lepší. Jak jste si mohli už všimnout, dneska to bude, tak nějak, kecací článek. Chci Vám totiž osvětlit na co se můžete v měsíci srpnu těšit. Usmívající se

Jelikož srpen je poslední měsíc prázdnin, je třeba pomalu začít uvažovat nad tím, že školní zvonění je už slyšet za kopci. AAA.... už zase ty moje obkecávací metafory. Mlčící Takže jsem se rozhodla, věnovat se tenhle měsíc tématu: "Backat school". Vím, že né každého tahle tématika zajímá, proto jsem se rozhodla označovat tyhle články kódem BAS #číslo článeku. V praxi to pak bude vypadat BAS #1, BAS #2..... Jak jednoduché. Smějící se

Rozhodně se nemusíte bát, že byste přišli o TT nebo podobné kecací články. Rovnež Vám už teď můžu prozradit, že se v srpnu můžete těšit na pár pikantností. Hm.... REBELIE! Mlčící

Na srpen pro Vás plánuji novou rubriku a to rubriku rozhovory. Myslím si, že není na škodu přečíst si nějaké to kecácníčko s někým zajímavým. Chystám pro Vás rozhovory s lidmi z různých profesí a různých postavení, tak uvidíme. Mrkající

Na závěr bych chtěla říct, že se pokusím vzkřísit skomírající rubriku DIY s Debbie C.

Tohle je, myslím, všechno. Mlčící

Pac a pusu
Debbie C. S vyplazeným jazykem